"Máme-li zlu předcházet, musíme jej napřed poznat."

– slova autora ideového konceptu a libreta expozice PhDr. Vojtěcha Kyncla, Ph.D.

Expozice Památníku Zámeček nabízí nové a v mnoha případech také překvapivé historické souvislosti. A to díky unikátním písemným dokumentům nejen z českých, ale i zahraničních archivů. Součástí expozice je také krátký úvodní film zachycující přerod prvorepublikové atmosféry do nacistického teroru s unikátními dobovými obrazy z Pardubic, předměty dochované z popraviště, audionahrávku deníku Jaroslava Charypara, který odvážel z popraviště mrtvé, fotografie přibližující ženevské konvence a krátké filmy se svědectvími přeživších či pamětníků.

Jednou z částí expozice je tzv. "pracovna gestapa". Zde jsou na interaktivních displejích vystaveny dobové dokumenty, které přístupnou formou vypráví o nacistickém plánu na germanizaci Evropy, dopadech atentátu na Reinharda Heydricha na nacistické vedení, formování odboje na Pardubicku, kolaborantských organizacích či o příběhu pardubických Židů. Návštěvník si také může poslechnout záznamy protektorátního rozhlasu i vysílání BBC z Londýna.

Vlastní expozice památníku je pak koncipována jako okružní a charakterovou různorodost jejích částí podtrhuje odlišnost jednotlivých výstavních prostor, jako např. různá výšková úroveň či střídání světla a tmy. Mezi jednotlivými částmi jsou pak vloženy předěly.

Při rekonstrukci byly odborně sesazeny dvě keramické stély společně s jednou figurální. Následně byly restaurátorem převezeny do ateliéru, odborně očistěny a připraveny pro novou instalaci. V prostorách expozice jsou umístěny ve foyer. 

O pietním místě

Pietní místo se nachází na okraji Pardubic, na území bývalé obory, která patřila k honosné Larischově vile místními nazývané Zámeček. Vilu s rozlehlým lesem v období protektorátu zabrala nacistická pořádková policie. Ta si v oboře vyhlédla odlehlé místo s písečným valem, u kterého si zřídila cvičnou střelnici. Po rozpoutání heydrichiády byli lidé z Pardubicka a okolí zatčeni gestapem a po postupném přivezení prakticky ihned přiváděni na střelnici. Výjimkou byli lidé z Ležáků, kteří byli na několik hodin drženi ve sklepení Zámečku.

Písečný val se tak rázem stal popravištěm. V létě roku 1942 zde zahynulo 194 lidí. Nejmladší z nich, Helence, bylo jen 15 let.

Dnes místu dominuje žulový pomník, který byl slavnostně odhalen roku 1949. Jeho podoba byla formována jako hladká žulová krychle s dutinou, do které byly vloženy tři urny s popelem obětí. Autorem návrhu byl pardubický architekt Karel Kalvoda a reliéf s mužskou a ženskou postavou zhotovil sochař Jaroslav Zelený z Chrudimi. Oba byli členy místní jednoty Svazu bojovníků za svobodu.

V roce 1978 bylo pietní území prohlášeno národní kulturní památkou a za dobu své existence procházelo několika úpravami.

Nová expozice se po rozsáhlé rekonstrukci pietního území veřejnosti otevřela 26. října 2021. 

Projekt Památníku Zámeček

Statutární město Pardubice vypsalo soutěž na rekonstrukci Památníku Zámeček v roce 2017. Autorem odborné části, včetně zajištění dochovaných autentických materiálů, je historik Vojtěch Kyncl. Za architekturou stojí Jan Žalský a Vít Podráský, kteří památník navrhli jako betonový odlitek. Beton byl zvolen pro jeho syrovost a je dále doplněn ocelovými či plechovými prvky, hliněnou svažující se podlahou, žulovými kostkami nebo robustními dřevěnými lavicemi v kinosále. Cílem bylo dosáhnout maximálního prožitku návštěvníka. Vizuální styl pak vdechlo pražské grafické studio Datle.

Expozice památníku je atraktivní a srozumitelná pro všechny generace. Je koncipována tak, aby návštěvníkům otevřela cestu k pochopení kořenů nacistické ideologie a rasové a národnostní nenávisti.

Realizace projektu Památníku Zámeček v roce 2022 získala v rámci soutěže Stavba roku Cenu za mimořádný společenský přínos a Cenu předsedy Senátu Parlamentu České republiky a byla nominována na Českou cenu za architekturu. V roce 2023 Památník Zámeček získal titul Stavba roku 2023 v Pardubickém kraji, v roce 2024 byl oceněn mezinárodní cenou BIG SEE Architecture Award v kategorii Veřejné a kulturní budovy a stavby infrastruktury a cenou odborné poroty v rámci putovní výstavy Má vlast cestami proměn.

Vedle architektonických ocenění se památník dostal do užších nominací na mezinárodní muzejní ceny Živa 2022, Luigi Micheletti Award 2023 a EMYA 2024.